====== Fyzikální praktika ======
Praktikum má (podle mého názoru) připravit absolventa na samostatnou vědeckou činnost. Student by si měl osvojit základní návyky týkající se teoretické přípravy na měření, vlastního měření, statistického vyhodnocení údajů získaných z experimentu a zejména jejich smysluplnou interpretací.
===== Podmínky pro udělení zápočtu =====
Účast na seminářích, proměření a zpracování zvolených úloh, odevzdání protokolů o měření se správným zpracováním naměřených hodnot a jejich smysluplnou interpretací.
Seznam zvolených úloh bude dán k dispozici v dostatečném předstihu před prvním setkáním.

===== Bezpečnost =====
Na prvním setkání bude provedeno školení o bezpečnosti práce. Zde uvádím pouze nejdůležitější body:
  * Do laboratoře nepatří žádné řetízky, kroužky do nosu ani další doplňky, které by se mohly někde zachytit, rozžhavit, nebo zkratovat obvod.
  * Nechci vidět poletující vlasy! Noste si drdoly, klipsy, síťky nebo gumičky. Neučiníte-li tak, spálíte si je nad plamenem.
  * V laboratořích se přezouváme! Boty patří, spolu s dalšími překážejícími věcmi, do uzamykatelných skříněk na chodbě.
  * V laboratoři se nejí, nepije, nekouří a nepožívají omamné látky.

===== Studijní materiály =====
Návody na úlohy jsou ve skriptech V.Heller a kol.: Laboratorní cvičení z fyziky (UJEP, Přf, 2007). Tištěný výtisk je možno získat na prvním setkání, elektronická verze je ke stažení zde: {{seifert:ujep:fyz_praktika:heller-skripta-pdf.zip|V. Heller: Laboratorní cvičení z fyziky}}

Na procvičení základů zpracování naměřených dat v tabulkovém kalkulátoru jsem připravil testovací data. Stáhněte si je a zkuste zpracovat. {{:seifert:ujep:fyz_praktika:lab_praktikum_0.xls|}}

===== Práce v laboratorním praktiku =====
==== Příprava na měření ====
  - **Návod ke své úloze si pročtěte v dostatečném předstihu**. (Ten den ráno nepovažuji za dostatečný předstih). Zapátrejte v literatuře, poznámkách nebo na Internetu a dohledejte si věci, ve kterých nemáte jasno (co je to moment setrvačnosti, jak se pracuje s hranolovým spektrometrem, jak funguje GM počítač radioaktivních částic atp.). V případě problémů s porozuměním se nebojte napsat e-mail nebo využít konzultačních hodin.
  - **Vypracujete si písemnou přípravu na měření**. Nemusí být nijak obsáhlá, ale musí z ní být vidět, že víte co měříte, proč to měříte a jak to budete měřit. Není potřeba mít předrýsované tabulky, ani slovo od slova opisovat text ze skript (to je k ničemu).
  - Noste si na praktikum kalkulačky. Budou se vám hodit.

Vedle písemné přípravy vyžaduji, abyste mi byli schopni objasnit, co děláte. Musíte tedy rozumět nejen principu měření, ale i celému fyzikálnímu pozadí. Kdo nebude připraven, půjde a už se nevrátí.

==== Vlastní měření ====
  - Choďte včas. Většina měření je časově náročná. Před každým měřením bude prostor na případné dotazy a vyjasnění nejasností. Na většinu záludností se ale dá přijít prostým selským rozumem, takže očekávám, že ho zapojíte.
  - Výsledky měření si ve vhodné formě zapisujte na list papíru, nejlépe formátu A4 (ideálně na druhou stranu příprav). Zapisujte si je přehledně a tak, abyste dokázali zjistit co jste měřili i po 14 dnech. Po skončení práce si listy čitelně podepište, napište datum a název/číslo úlohy a nechte list(y) s naměřenými daty podepsat vyučujícím. **Listy s naměřenými údaji jsou součástí protokolu.**

==== Zpracování naměřených hodnot ====
  - Výstupem vaší práce je protokol. **Protokoly zpracujte samostatně**. (Přestože měříte ve dvojicích, každý protokol musí být originál! Neberu skupinovou práci na formulaci protokolu, následovanou zadáním jiných hodnot do tabulek!) 
  - Protokoly odevzdávejte písemně **do čtrnácti dnů od provedení měření**.

===== Krátce o protokolech =====

Hlavním kritériem hodnocení protokolu bude jeho **srozumitelnost**. Představte si, že píšete článek do nějakého odborného časopisu. Pochopitelně by mělo být vaším cílem, aby čtenář pochopil, co mu chcete sdělit. Mlčky předpokládám, že všechny výpočty a odvození budou bezchybně provedena. 


Protokol by měl mít **hlavičku** s vaším jménem, číslem úlohy, datem a dalšími údaji o podmínkách panujících při měření. Dále protokol obsahuje stručný popis úlohy (co, jak a proč) včetně teoretického pozadí, následovaný vypracováním zadaných úkolů a přehledem použitých vzorců. Hlavičky jsou spolu se vzorovým protokolem ke stažení [[fyz_praktika#pomocne_materialy|níže na této stránce]].


Vlastní dělení textu protokolu nechám na vás. Buď můžete napsat vždy vše najednou, nebo může každému úkolu v úloze příslušet jedna samostatná jednotka (popis úkolu, proč a jak měřím, tabulka s naměřenými hodnotami, statistické zpracování, výpočty, grafy naměřených hodnot.) Součástí úlohy jsou i teoretické otázky. Ty musí být samozřejmě vypracovány také a absence jejich vypracování bude považována za hrubý nedostatek!!

Všechna měření a vypracované úkoly pak shrnete do závěru. Ten musí obsahovat smysluplnou interpretaci toho, co jste naměřili a vypočítali. Nestačí mi znovu opapouškovat výsledky jednotlivých měření!!! Co po vás chci je uvést naměřené hodnoty včetně chyb, váš názor na naměřená data, porovnání s teorií, upozornění na možné zdroje chyb, zkrátka shrnutí celého protokolu. Něco, co by mělo stačit, aby čtenář přečetl a věděl o co jde.

==== Nutné prvky protokolu ====
  * jednoznačně identifikující hlavička (k dispozici ke stažení)
  * úvod do problematiky/popis úlohy
  * popis postupu měření
  * přehledné tabulky s naměřenými hodnotami
  * statistické zpracování nam. hodnot, diskuse chyb
  * přehled konstant a vzorců použitých v práci (statistika), případně odkazy na použitou literaturu
  * přehledně a dobře popsané grafy s nanesenými chybovými úsečkami
  * smysluplný závěr shrnující celou úlohu
  * list s naměřenými hodnotami ("šmírák")

==== Grafy v protokolech ====
Grafy buď vytvářejte na počítači, nebo pomocí křivítka na milimetrovém papíře. Nelze akceptovat grafy malované od ruky. Součástí naměřených dat v grafech musí být i chybové úsečky!!. Budete-li naměřené hodnoty prokládat nějakou křivkou, dbejte, ať je ta křivka smysluplná.

===== Pomocné materiály =====

K usnadnění tohoto (náročného) úkolu dávám k dispozici tyto materiály:

{{seifert:ujep:fyz_praktika:chyby_mereni.pdf|chyby měření a jejich zpracování}} - text, **jehož autorem nejsem** a autora neznám. Ozve-li se mi autor, budu rád a poskytnu mu příslušný kredit.\\
{{seifert:ujep:fyz_praktika:zpracovani_mereni-kucharka.pdf|Kuchařka pro zpracování měření}} - podstatně kratší abstrakt  o základním zpracování experimentálních dat.\\
{{seifert:ujep:fyz_praktika:osnova_referatu.pdf|Osnova protokolu}} - podrobnější popis všech částí protokolu\\
{{seifert:ujep:fyz_praktika:vzorovy_protokol.pdf|Vzorový protokol}} - není z žádné úlohy, kterou měříte. Přesto z něj pochopíte, o co jde a jak má protokol vypadat.\\
{{seifert:ujep:fyz_praktika:polarni_grafy_v_excelu.pdf|Jak vytvořit polární graf v Excelu}} - podrobný návod na tvorbu polárního grafu v programu MS Excel. Nemám ozkoušeno, ale předpokládám, že podobná technika půjde použít i v balíku OpenOffice.org. Pro příznivce GNUPlotu jsem připravil dva ukázkové soubory: {{seifert:ujep:fyz_praktika:polarni_grafy-gnuplot.zip|polarni_grafy-gnuplot.zip}}

==== Tabulky s pomocnými hodnotami ====
Níže jsou scany stránek z knihy "Fyzikální a matematické tabulky" autorů J. Brož, V. Roskovec, M. Valouch, SNTL Praha 1980.
Užitečná je zejména hustota dfestilované vody a měrná tepelná kapacita. Přesnou hodnotu je nutno určit např. lineární interpolací z tebelovaných hodnot.


{{:seifert:ujep:fyz_praktika:voda-hustota-01_s.jpg?direct&100|hustota kapalin}}, {{:seifert:ujep:fyz_praktika:voda-hustota-02_s.jpg?direct&100|hustota dest. vody}}, {{:seifert:ujep:fyz_praktika:voda-tepelna-kapacita_s.jpg?direct&100|měrná tepelná kapacita destilované vody}}, {{:seifert:ujep:fyz_praktika:tepelne-vlastnosti-kapaliny_s.jpg?direct&100|tepelné vlastnosti kapalin}}

==== hlavičky protokolů ====

{{seifert:ujep:fyz_praktika:protokol-hlavicka.pdf|.pdf verze hlavičky}}\\
{{seifert:ujep:fyz_praktika:protokol-hlavicka.doc|.doc verze hlavičky}}