Ve čtvrtek 23. dubna se tercie vypravila na exkurzi do Prahy. Jejím cílem bylo navštívit Pražský hrad a jeho okolí a dozvědět se něco o jeho historii.
Náš výlet začal tím, že se dvě skupiny vydaly každá jinou cestou do Děčína. Ta početnější skupina, ve které byli i učitelé (pan Simandl a paní Havlíčková), jela přes Česko a my, pro které bylo výhodnější jet vlastní trasou, jsme jeli vlakem a náhradní autobusovou dopravou přes Německo.
V Děčíně jsme se všichni spojili a rychlíkem jsme vyjeli do Prahy. Na nádraží Holešovice jsme přestoupili na tramvaj a kvůli malé chybě jsme zůstali všichni spolu namísto dvou skupin, které se měly vydat na hrad samostatně. To ale vůbec nevadilo, jelikož jsme si dohromady užili více zábavy, když jsme hledali cestu a plnili úkoly.
Cestou jsme prošli kolem metronomu na Letné, prohlédli si Hanavský pavilon, zahlédli Kramářovu vilu a obdivovali zahrady okolo Letohrádku královny Anny.
Na Hradě jsme nejdříve měli volný rozchod, potom ale přišla komentovaná prohlídka, která byla sice zajímavá a katedrála svatého Víta i Vladislavský sál byly překrásné, jenže byla velmi dlouhá a nedokázala v okolním ruchu udržet naši pozornost. Ale i přes tyto nepříjemnosti to každý z nás zvládl a odnesl si důležitá fakta a zajímavosti, které nám průvodce vyprávěl.
Když prohlídka skončila, měli jsme další rozchod, tentokrát ale na jiné straně katedrály sv. Víta. Tady si ti bohatší koupili i něco na zub, jelikož obyčejný kopeček zmrzliny stál 70 korun, a pak se všichni vydali do Zlaté uličky.
Nakonec jsme ještě v areálu navštívili věž Daliborku, ve které se nacházela mučírna a Hrad opustili. Pěšky jsme se vydali na Letnou, odkud nás tramvaj dovezla zase k Holešovickému nádraží a k McDonaldu.
Když se všichni najedli, vyšli jsme na nádraží a jeli jsme stejně jako cestou sem – nejdříve spolu a od Děčína rozděleně. Domů jsme se vraceli mezi půl osmou a devátou večer, což nebylo úplně nejlepší, jelikož druhý den se zase šlo do školy.
Celá akce proběhla výborně a téměř bez problémů. A i když byly na Hradě davy lidí, což dokáže být nepříjemné, počasí nám přálo a tak čas rychle plynul. Nakonec se celá třída shodla, že by si exkurzi klidně zopakovala, protože v Praze i na Pražském hradě je spousta míst, na která jsme se nestihli podívat.
Alice Vejražková – 3.A
